Dostal jsem z redakce jednoho internetového bylinkového magazínu v rozhovoru mj. tuto otázku: "Jsou teď venku ještě nějaké byliny, které můžeme využít?" Samozřejmě ano. V přírodě je mnoho stromů, několik bylin, ale hlavně je vánoční čas obdobím dřevokazných hub. Léčivé rostliny rostou určitě i v zimě. Odolný je např. popenec nebo jitrocel. I teď na konci prosince jsem viděl na své bylinkové zahradě v trávě květ sedmikrásky a např. na bylinkovém záhonku se dobře daří smilu italskému. Kvalita rostlin a množství účinných látek je však na pováženou, protože rostliny více hybernují a nabírají sílu na jaro než uzdravují. Většina léčivých rostlin je totiž tzv. zatáhlých do země a nerostou. Např. list kostivalu již neuvidíte, protože se rozpadl (je to léčivá rostlina, která zatahuje jako jedna z prvních) a už jsou jen kořeny pod zemí, které těžko najdete. Obecně platí, že podzim a brzké jaro jsou obdobím sběru kořenů a ne nati. Nicméně není důvod zoufat! Je totiž možné jít do lesa a nasbírat dřevokazné houby, ze kterých je možné udělat tinktury nebo je nasušit. Patří mezi ně třeba čirůvka dvoubarvá na trávicí potíže nebo penízovka sametonohá. Ta posiluje imunitu, je účinná proti kandidě a mj. má cytostatické účinky (doplňková léčba rakoviny). Dále outkovka pestrá na bakteriální záněty, je ochranou organismu při chemoterapii a podporuje nervový systém. Z dalších léčivých hub bych zmínil ohňovec obecný (silně antibakteriální) nebo jidášovo ucho na vysoký cholesterol. Je i prevencí krevních sraženin v těle. V zimě je možné sbírat kůru stromů - např. dubová kůra. Dělá se to tak, že se nařežou větvičky o tloušťce zhruba malíčku nebo tenčí, dáme je do vody do teplé místnosti a kůra změkne. Takovou kůru pak používáme na léčebné účely do obkladů a olejů na hemoroidy apod.. Využít můžete také bergenii tučnolistou kořen na záněty v krku či skoro celou zimu polojedovatý zelený velmi silně protizánětlivý vlaštovničník větší. Dále je možné sbírat třeba jehličí z borovic, které obsahuje např. vitamín C a fytoncidy, které mají vliv na záněty v dutině ústní a na přemnožení bakterií v ústech. Z jehličí se dělá čaj, který je velmi chutná, ale i masti. Z borovic se používá také pryskyřice na otoky, kožní záněty a krtice ("boule na krku"). Pryskyřice z modřínu se používá na bolesti zubů. Sbíráme třeba i šištice z olší, které jsou vynikající na chronické průjmy jak u lidí, tak u zvířat. V zimě je možné sbírat listy břečťanu. Je polojedovatý, takže se používá ve velmi malých homeopatických dávkách na nemoci dýchacích cest (zánět průdušek, zápal plic, CHOPN apod.).
